Slovo vzdělavatele

Slavnostní vatra na počest 150. Výročí vzniku Sokola

Přesně před 150 lety, 16. února 1862 konala se v Praze 1. valná schůze Tělocvičné jednoty Pražské. V tento den se 75 členů nového vlasteneckého spolku přihlásilo k myšlence Dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, spojit principy starořecké kalokagathie – harmonie těla a ducha – s vlastenectvím a prostřednictvím tělesných cvičení povznést český národ po stránce tělesné, duševní i mravní.

Jednota si zvolila do znaku symbol letícího sokola, a podle něj se rychle vžil název Sokol, Sokolové, Sokolství.

Pravidelná cvičení byla zahájena 5. března a počet členů rychle narůstal.

Brzy vznikaly nové sokolské jednoty nejen v Čechách a na Moravě, ale i v řadě jiných států, dokonce až v zámoří. Sokol se stal neodmyslitelnou součástí života české společnosti, a tělocvik zdaleka nebyl jedinou činností. Již od počátku se konaly také výlety do přírody, společenské zábavy, vnikaly sokolské knihovny, divadelní a hudební soubory, později také sokolská kina. V jednotách vládl duch bratrství, demokracie a humanity. Vyrostla a působila zde řada významných osobností, vrcholových sportovců, mistrů světa i olympijských vítězů. Být sokolem bylo považováno za čest.  

Za 150 let své existence zažil Sokol nejen vzlety, ale také pády. Byl několikrát zakázán, rozpuštěn a měl být i zcela zapomenut.  Žádné politické moci se ale zničit Sokol nepovedlo. Sokolové vždy našly sílu i způsob, jak  bojovat za mravní zásady, ve kterých byli vychováni, za svobodu, za svůj národ.

Důsledkem sokolské výchovy byl významný podíl Sokolů na vzniku československých legií v Rusku, ve Francii a Itálii, zásluhy sokolstva o vznik státu a účast v Národní stráži v roce 1918. Sokol byl oporou první československé republiky, pilířem domácího i zahraničního odboje za 2. světové války. Po únoru 1948 kdy sokolové dali najevo svůj nesouhlas s komunistickým pučem, a byli postihováni, vzniklo ústředí čsl. Sokolstva v zahraničí, které udržovalo a chránilo odkaz bratrů zakladatelů.

Po každé době nesvobody byla sokolská organizace vzkříšena k novému životu, což svědčí o síle myšlenek, ze kterých se zrodila. Několik generací sokolů svými činy vytvořilo velkolepé dílo, které nemá ve světě obdobu.

Prosím, abychom nyní uctili památku těchto bratří a sester minutou ticha a čestnou salvu pak věnovali sokolským legionářům padlým na bojištích první světové války, sokolům, kteří položili své životy na frontách II. světové války, a těm kteří se nevrátili z nacistických koncentračních táborů a komunistických věznic.

Děkuji Vám.

Dnešní Česká obec sokolská má 180 000 členů a moderní program kladoucí důraz na všestranný rozvoj svých členů. Hlásí se k sokolským tradicím a myšlenkám, které i v 21. století mají svou platnost.

Blíží se XV. všesokolský slet, na který se všichni připravujeme. Věříme, že bude krásný, a ukáže, že Sokol je tady, žije a chce si uhájit své důležité místo v dnešní společnosti, která potřebuje duchovní a mravní obrodu možná víc, než kdy jindy.

Věřme, že se to i v této nepříznivé době podaří, tak jako se dnes podařilo i v nepříznivém počasí zapálit tento oheň.

Sokolu a XV: všesokolskému sletu 3x Nazdar

8. říjen - významný den ČOS

Ve 150leté historii Sokola, kterou jsme letos oslavili mimo jiné XV.Všesokolským sletem, nalezneme mnoho událostí, které měly velký význam v životě našeho národa a státu. Ne všechny jsou však důvodem k radostným oslavám. O to více si zaslouží, aby byly připomínány. Jednou z nich je rozpuštění Sokola v říjnu roku 1941.  

V březnu 1939 obsadila německá vojska zbytek okleštěného Československa a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Všechny vlastenecké a demokratické spolky se rázem ocitly v nebezpečí.

28. září 1941 nastoupil do funkce říšského protektora Reinhard Heydrich, který začal jejich úplnou likvidaci. Sokol byl v pořadí jako první. Byl rozpuštěn dekretem ze dne 8. října 1941, a jeho majetek byl úředně zabaven. Již v noci ze 7. na 8. bylo Gestapem zatčeno 5000 činovníků České obce sokolské, z ústředí, z žup i z výborů významných jednot. Ti, kteří nebyli popraveni ve věznicích, byli odvezeni do koncentračních táborů, odkud se, až na malé výjimky nikdy nevrátili. Ani tato akce však Sokoly nezlomila. Někteří odešli bojovat do zahraničních armád, další se zapojili do ilegálních organizací, jako byla Obrana národa, odbojová skupiny Jindra a další. Byl to nerovný boj na život a na smrt. Za 6 let okupace Československa zahynulo kolem 20 000 členů, z naší jednoty víme o 72 členech.

Několikrát týdně chodíme do cvičení kolem této pamětní desky. Dnešní den je důvodem, abychom se pod ní zastavili. Písmena začínají být špatně čitelná, památka hrdinů by však měla zůstat čitelná stále - dnes, i v budoucnosti. Proto je 8. říjen vyhlášen Významným dnem České obce sokolské, jako projev úcty a  poděkování všem Sokolům, kteří od počátku sokolské historie až po minulost celkem nedávnou položili své životy za vlast, svobodu a demokracii.

Čest jejich památce.
Pietní akt u pamětní desky, 8.10.2012




Památný den ČOS - 7.10.2013                                                                                                

Sestry a bratři, milé děti,

sešli jsme se v předvečer 8. října – Památného sokolského dne, abychom si připomenuli tragické události, které se odehrály v roce 1941, a které měly celé sokolské hnutí zlikvidovat. Při tzv. „sokolské akci“ – v noci ze 7. na 8. října – gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot. Byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů. Výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha z 8. října 1941 byla Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Téměř 93% (tj. 9 z 10) sokolských pracovníků se z vězení nevrátilo. Mnoho Sokolů pak zahynulo na frontách II. světové války, kde proti fašistickému Německu bojovali za naši zem i v domácím odboji. Přes všechny ztráty se nepodařilo Sokol zlikvidovat a jeho činnost byla obnovena ihned po skončení války.
    Vy menší těmto událostem zatím nerozumíte. Snad se o nich budete jednou učit ve škole. Ale již nyní byste měli vědět, že Sokol není obyčejný kroužek, jaký znáte nebo navštěvujete jinde. Je to spolek se slavnou minulostí, ve kterém byli vždy čestní a stateční lidé neváhající, když to bylo potřeba obětovat i své životy. Buďte hrdí na to, že i Vy jste jeho členy, buďte čestní a stateční. A až dorostete, pomozte sokolské ideály předat zase dál. 
   Dnes chceme poděkovat nejen těm, jejichž jména jsou na této pamětní desce, ale všem Sokolům, kteří ve více než 150leté dramatické historii sokolského hnutí přinesli v boji za demokracii, národní samostatnost a svobodu oběti nejvyšší.

Čest jejich památce

 Slavnostní akademie ke 150. výročí vzniku jednoty 12. 4. 2014                                         
Úvodní projev:

Hovořit o historii meziříčského Sokola není jednoduchá záležitost. Významných událostí od roku založení až do dnešních dnů bylo mnoho, jak radostných, tak chmurných.

Cvičit se začalo ihned, a to na zahradě hostince u Kašlíků, na podzim pak na půdě, a v zimě se bratři scházeli v kavárně a cvičili se alespoň ve zpěvu. Nezanedbávali ani kulturu, již v roce 1867 sehráli první divadelní představení. Činnost byla zpestřována pořádáním výletů do okolí. V roce 1869 byla postavena střelnice a vypracován střelecký řád.

Období prvních 50-ti let máme poměrně dobře historicky doloženo, a tak víme, že léta rozkvětu střídala léta stagnace a finančních potíží. Jednota byla několikrát až na pokraji zániku, vždy se však našel někdo, kdo měl sílu a odhodlání potíže překonat 

V roce 1902 vznikl ženský odbor. Jednotě tak přibyla spousta pracovitých rukou. Sestry trvaly na hlasovacím právu a rovném zastoupení ve výboru, čímž vnesly do rozhodování jiný pohled na svět.

Po dlouhou dobu jednota neměla své stálé hnízdo, stěhovala se z místa na místo. Dočkala se ho až v roce 1905, kdy k hostinci u Kašlíků, který zakoupila a opravila, byla přistavena tělocvična. V nové sokolovně se nejen cvičilo, ale také hrálo divadlo, pořádaly se přednášky, večírky, Šibřinky a Silvestrovské zábavy.  Zde vznikla myšlenka, aby do říšského sněmu za valašská města kandidoval TGM. Členové jednoty pak aktivně pracovali ve volebním štábu a přičinili se o jeho zvolení v roce 1907 a 1911.

Sokolu se dařilo a stal středem dění ve městě. Radost z toho však netrvala dlouho.

V noci 10. července r. 1909 sokolovna vyhořela. Tragédie, která by pro mnohé znamenala konec, semkla meziříčské Sokoly tak, že uskutečnili Zázrak nad Bečvou. V prosinci 1910 byla do užívání předána nová budova s tělocvičnou a špičkově vybaveným divadelním sálem, financována ze sbírek, darů, výtěžků divadelních představení, prodejem pohlednic apod.  Ihned se do ní přesunulo cvičení, činnost divadelních ochotníků a loutkařů, i činnost osvětová a společenská.

Dá se říct, že jednota pak vzkvétala, s výjimkou dvou světových válek, až do roku 1948. Stopu, kterou po sobě zanechala, nesmazala ani doba totalitní.

Činnost byla obnovena již počátkem roku 1990 a návrat do sokolovny v roce 1994 umožnil nejen navázat na staré tradice, ale zejména rozvíjet pestrou moderní činnost, přístupnou každému bez ohledu na talent nebo věk. Cvičíme a tancujeme pro radost a pro zdraví, ne pro výkony. V tělocvičnách, na hřišti i v přírodě umožňujeme setkávání generací, nabízíme i tvořivé kulturní vyžití, nezapomínáme připomínat události významné pro náš národ. Snažíme se naše členy i děti vést v duchu zásady harmonického rozvoje těla i ducha. Doba, ve které žijeme, není sokolským ideálům - kázni, vytrvalosti, rovnosti, bratrství, lásce k vlasti a dalším, zrovna nakloněna. 150 let trvání nás však zavazuje, abychom je udržovali a předali dalším generacím. Věříme, že se nám to podaří, jako se to podařilo našim předchůdcům, třebaže to také neměli někdy lehké.


Veřejné cvičení  21.6.2014                                                               

Vážení hosté, sestry a bratři, milé děti,

do 150 let dlouhé a pestré historie naší jednoty jsme připsali další cvičební rok. Dnešní veřejné cvičení je jeho oficiálním zakončením.

 Ohlédneme-li se do minulosti zjistíme,  že tradice konání veřejných cvičení vznikla  několik let po založení jednoty. Vůbec první se konalo v již roce 1880 na sokolské střelnici v Poličné. V roce 1884 oslavila jednota veřejným cvičením 20. let svého trvání a stejně tak  25. výročí v roce 1889. Když byl v roce 1905 zakoupen hostinec  U Kašlíků včetně  pozemků,  pustili se Sokolové ihned do jejich úpravy na cvičiště a  v témže roce zvládli na něm  uspořádat veřejné cvičení. Od tohoto roku se zde veřejná cvičení konala pravidelně. Někdy i 2x do roka zde cvičenci představovali výsledky své činnosti veřejnosti, která tak viděla roztomilá cvičení dětí i mistrovké sestavy olympioniků Pagáče, Indrucha a Mořkovského. Výjimku tvořila pouze válečná léta 1915-1918 a 1940-1944.  Tradice byla dodržována i v éře spartakiád a tak se dočkala obnovy Sokola a udržela se až do dnešních dnů.  Na nás všech teď bude záležet, zda se nám podaří ji předat dalším generacím.

Je mi milou povinností Vás všechny, cvičence i diváky, jménem výboru a cvičitelského sboru Sokola Valašské Meziříčí  na dnešním veřejném cvičení přivítat. Vítám mezi námi

Divákům přeji hezkou podívanou a cvičencům aby měli ze cvičení radost, a vzpomínali na ně se stejnou láskou jako všichni, kteří na této ploše kdy vystupovali před nimi.