Historie Sokola

Za den vzniku Sokola je považován 16. únor 1862. V tento den se konala v Praze 1. valná schůze Tělocvičné jednoty Pražské, na které se 75 členů nového vlasteneckého spolku přihlásilo k myšlence Dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, spojit principy starořecké kalokagathie (harmonie těla a ducha) s vlastenectvím, a prostřednictvím tělesných cvičení povznést český národ po stránce tělesné, duševní i mravní.

Jednota si zvolila do znaku symbol letícího sokola, a podle něj se rychle vžil název Sokol, Sokolové, Sokolství. Prvním starostou by zvolen Jindřich Fugner, Dr Tyrš byl místostarosta a později první náčelník. Cvičení byla zahájena 5. března a počet členů rychle narůstal. Brzy vznikaly nové sokolské jednoty nejen v Čechách a na Moravě, ale i v řadě jiných států, dokonce až v zámoří.

V listopadu 1869 došlo k založení „ženské odnože Sokola“, tělocvičného spolku paní a dívek Pražských. První starostkou se stala spisovatelka Sofie Podlipná, první cvičitelkou Tyršova žákyně Klemeňa Hanušová,

Sokol se stal neodmyslitelnou součástí života české společnosti, a tělocvik zdaleka nebyl jedinou jeho činností. Již od počátku se konaly také výlety do přírody, společenské zábavy, plesy a maškarní Šibřinky. Vznikaly sokolské knihovny, divadelní, hudební a pěvecké soubory, později také sokolská kina. V jednotách vládl duch bratrství, demokracie a humanity. Vyrostla a působila zde řada významných osobností, vrcholových sportovců, mistrů světa i olympijských vítězů. Být sokolem bylo považováno za čest.

Za dobu své existence zažil Sokol nejen vzlety, ale také pády. Totalitními režimy byl několikrát zakázán, rozpuštěn a měl být i zcela zapomenut. Žádné politické moci se však Sokol zničit nepovedlo. Sokolové vždy našly sílu a způsob, jak bojovat za mravní zásady, ve kterých byli vychováni, za svobodu, za svůj národ.

Důsledkem sokolské výchovy byl významný podíl Sokolů na vzniku československých legií v Rusku, ve Francii a Itálii, zásluhy sokolstva o vznik státu a účast v Národní stráži v roce 1918. Sokol byl oporou první československé republiky a pilířem domácího i zahraničního odboje za 2. světové války. Po únoru 1948 kdy sokolové dali najevo svůj nesouhlas s komunistickým pučem a byli postihováni, vzniklo ústředí čsl. Sokolstva v zahraničí, které udržovalo a chránilo odkaz bratrů zakladatelů.

Na bojištích první světové války, na frontách II. světové války, v nacistických koncentračních táborech a v komunistických věznicích zahynuly tisíce bratří a sester. Přesto byla po každé době nesvobody sokolská organizace vzkříšena k novému životu, což svědčí o síle myšlenek, ze kterých se zrodila. Několik generací sokolů svými činy vytvořilo velkolepé dílo, které nemá ve světě obdobu.


Dr. Miroslav Tyrš	*Jindřich Fügner*	*Klemeňa Hanušová*

Sokolská hesla pronášena při slavnosti rozvinutí praporu Sokola Pražského

Láska k vlasti, Bratrství, Neohroženost, Pravdivost, Svoboda, Svornost, Vytrvalost, Jarost, Lidskost, Ráznost, Střídmost, Čest a sláva.

Z myšlenek M. Tyrše:

V zdravém těle zdravý duch.

Tužme se!

Ni zisk, ni slávu.

Jedinec nic, celek vše.

Kde stanutí, tam smrt.

Věčný ruch, věčná nespokojenost.

Tam se svět hne, kam se síla napře.